Rozhovor s psychologem Jiřím Hamerským – 2. část

Psycholog Jiří Hamerský je nejen můj kolega, ale zejména kamarád, se kterým si navzájem sdílíme své duševní a duchovní prožitky. Jirka dříve pracoval v psychiatrické léčebně, dnes vede semináře o sebevědomí, nekompromisním štěstí nebo šťastných vztazích. Kromě toho píše také úžasné články pro Celostní medicínu.


Z čeho vzniká závislost a dá se skutečně úplně vyléčit?

Důvodů je celá řada. Drogou si většinou kompenzujeme nějaký nedostatek. Náš tehdejší šéf psychologů, pan doktor Petr Vavřík dělal průzkum a zjistil, proč lidé pijí a jsou v životě nešťastní: V 90 % případů byl příčinou problém vez vztahu (partnerském, k rodičům/dětem, na pracovišti).

A jestli se dá závislost úplně vyléčit? Záleží na typu závislosti, osobnosti člověka a na tom, jak moc dlouho už jeho závislost trvá. Pokud jde o závislost na alkoholu, kterou jsem se zabýval nejvíc, tak největší šanci mají ti, kdo závislost podchytí hned na začátku nebo jsou v první léčbě. Procento úspěšnosti například u člověka, který ve velkém pije patnáct, dvacet let a už nějakou léčbu absolvoval, je bohužel velmi nízké.

I tak má význam se o to pokusit: Existují výjimky a někomu to třeba na posedmé vyjde. Z mého pozorování se vítězi – těmi, kdo se ze závislosti vyléčili – stali ti, kdo byli ochotni si život poskládat celý znova, ochotni změnit své staré zvyky a přátele, prostředí. A pak ti, co našli něco velkého, co je přesahovalo – nový cíl, novou radost, novou motivaci. Pokud člověk lpí na svém dosavadním způsobu života, který ho k závislosti dohnal, šanci vyléčit se velkou nemá.

Máš ty něco, na čem si ujíždíš a nemůžeš si pomoct?

Myslím si, že paradoxně ujíždět si na něčem může být velice zdravé a žádoucí 🙂 Tedy pokud to daného člověka nebo jeho okolí nedevastuje tak, jak je tomu u zmiňovaných závislostí, pro které je už nutná hospitalizace v léčebně.

Kdysi mě bavilo číst si o himalájských mistrech. Lidé mají představu, že psycholog nebo duchovní mistr musí být dokonalý, a možná právě proto zmiňování mudrci v Himalájích mívají oblibu tyto představy lidem narušovat 🙂 Například si vzpomínám na jednoho, který se těšil báječnému zdraví, a přitom miloval a jedl ve velkém šlehačku. Jiný kouří doutníky nebo vypráví vulgární vtipy.

A na čem ujíždím já? Asi mě baví občas ze sebe dělat úplného blázna 🙂 Jednoho člověka se mi minulý týden při telefonátu povedlo svou mluvou přesvědčit, že zrovna popíjím rum 🙂 To mi udělalo radost 🙂

Kdybys mohl být znova někým jiným, jaké povolání by to bylo?

Nechtěl bych být někým jiným. V budoucím životě mám naplánováno být hokejovým brankářem v NHL. Žít v nějakém pěkném kanadském městě a ve druhé půlce života malovat obrazy.

Tvé semináře jsou úspěšné a pomohly již tisícům lidí, jaké pocity to dává tobě?

Pokud jsou šťastní ostatní, tak jsem šťastný i já. Respektive to mé štěstí ještě víc zesílí.

Máš se rád?

Od té doby, co znám Tebe a Tvou Sebe-lásku.cz, se to lepší :))) Děláš opravdu dobrou práci, Adélko. Ale i tak mám raději než sebe svého kocoura.

Vím o Tobě, že máš rád čas strávený o samotě, jak se naučit si takový čas užívat?

Slovo samota nepatří do mého slovníku. Co miluji – a to máš zřejmě na mysli – je vnitřní, duchovní svět. Pochopitelně, že vím, že řada lidí tzv. samotu těžce nese. Ale je to jen jejich volba a jejich orientace na vnější svět. Pro mě je důležitější, když ne svět vnitřní, tak mít oba světy – jak vnější, tak vnitřní – v rovnováze. A klidně jít občas i do sportovní arény nebo na velký koncert, kde jsou davy (když to zrovna nikdo nezakazuje).

Samota je jen iluze, ve skutečnosti neexistuje. Čím více člověk vnímá jenom hmotnou realitu, tím více trpí, bojí se smrti a má omezené zdroje. Když nepřichází podněty z vnějšího světa a nikdo z lidí není aktuálně v jeho blízkosti, může se nudit a cítit se sám.

Pokud ale pozvedneš své vědomí výš, zažíváš mnohem intenzivnější stavy Ticha, míru a lásky, které se s ničím hmotným nedají srovnat. Jak se to naučit? Začít trénovat své vědomí – dostávat se za myšlenky, do ticha. Pak zjistíš, že na té jiné, nové, frekvenci je také život. A že si tam můžeš s leckým „povídat“ 🙂

Webová stránka Jiřího Hamerského: www.jirihamersky.cz

2021-04-17T22:49:54+00:00