Ztratili jste sami sebe?

Stane se to a ani nevíme jak. Jen tak zničehonic se necítíme ve své kůži, nejsme to my. Neumíme to ale popsat a často ani najít důvod proč.

Co znamená ztratit sám sebe?

Ztratit sám sebe znamená uzavřít cestu ke svému srdci. Právě v něm se ukrývá naše pravé JÁ. Tam jsou naše sny, potenciály, touhy a pravda. Dokud nás neovlivnila výchova a lidé okolo nás, všichni jsme vnímali jen srdcem.

Každé malé dítě ještě nezkoumá sebe skrz ostatní a užívá si samo sebe a svůj svět. Dokáže se nahlas radovat i zlobit a nenechává se omezovat hlasem okolí a vnucenými stereotypy. Postupně v nás rodiče a okolí utlačuje naše pravé JÁ a omezí nám naše vnímání pomocí hranic a striktních cestiček, kterými bychom se měli dle nich vydat. To, co pro nás dříve bylo přirozené, je najednou nevhodné či trapné. Učíme se neprojevovat své emoce, nebo je dokonce potlačovat a rozmýšlíme si, co řekneme druhým ve strachu, aby nám neublížili, když se jim otevřeme. Sami se pak už v těch vyjetých kolejích uzamykáme do vězení plného MĚLO BY SE, MUSÍM, CHCI ZAPADNOUT, CHCI BÝT MILOVÁNA, PŘIJATELNÁ, OBLÍBENÁ.. Děláme cokoliv pro to, aby nás druzí chtěli, a tím potlačujeme sami sebe a postupně se dusíme. Záleží nám mnohem více na tom, jaký názor na nás má okolí, než my sami.

Jak opět najít cestu ke svému JÁ?

Přiznejme si, že je to jako hledat cestu z bludiště. Nevíme kudy se vydat, co je správné a kdo skutečně jsme. Naučili jsme se vnímat především hlavou, a ta nám dává jasné a tvrdé instrukce. Toužíme po kariérách, materiálnu a povrchnosti, ale přitom nám všem jen chybí láska a porozumění.

První krok, jak se vymotat, je nahlédnout do svého nitra. Zeptat se sami sebe kdo jsme, co cítíme, co nám chybí a proč se necítíme sami sebou. Nutíme se dělat práci, která nás nenaplňuje, jsme snad ve vztahu, který dávno vyhořel nebo jen nemáme žádný koníček a smysl, pro který bychom dýchali?

Povídejte si se sebou

Bez papíru a tužky to nepůjde, dejte si tu práci a piště si odpovědi ručně, věřte, že vás překvapí. Na mých terapiích láskou se vždy uroní nejedna slzička právě při psaní odpovědí na otázku KDO JSEM. Klientky se sami diví, kam až zajde jejich vnímání sebe sama, když na tuto otázku mají odpovědět. Často se vidí jako malá holčička, co potřebuje lásku od rodičů,  která jim tak moc chyběla, nebo jako divoké a hravé dítě, které se postupně změnilo v uzavřenou dospělačku.

Když se zamyslíte nad tím, kdo skutečně jste a jaký je váš úděl, můžete se dostat z hradeb a vězení až ke svému osamělému srdci. Udělejte si dnes chvíli pro sebe a napište si na papír otázku KDO JSEM a nechte vaši ruku psát. Až zjistíte kdo jste (nebo alespoň, kdo jste byli), můžeme pokračovat společně k dalším krokům k odhalování vašeho JÁ. Přeji vám, abyste měli chuť  a sílu hledat svoji pravou podstatu, protože jen tak se můžete zase nadechnout z plna plic a otevřít se životu opravdově. 🙂 Kdo žije dle svého srdce, ten žije skutečně v lásce.

2018-05-26T12:14:38+00:00