Vnitřní dítě vs. EGO

Ego žije mimo přítomnost. Jsou to naše návraty do minulosti a řešení budoucnosti. Ego nám vykládá spoustu lží a je náročné ho rozpoznat. 

Dá se ale ega vůbec zbavit?  

Nedá, nebo ne tou klasickou formou. Vše, co nám vadí a bojujeme proti tomu, roste. Proto, když se budete snažit své ego potlačit nebo se na něj budeme zlobit, zvýší se paradoxně ještě více jeho vliv na nás.

Odmítáním svého ega dosáhneme tedy jen toho, že posílí a bude nás mít ve své moci o to víc, s jakou dychtivostí jsme jej nepřijímali jako svoji součást.

Je důležité se na své ego podívat z té soucitné stránky.

Osamělé vnitřní dítě versus ego

Určitě jste již slyšeli o termínu „vnitřní dítě“, i přesto ale dovolte pár faktů o něm. Ne každý chápe co to skutečně je a znám spoustu lidí, kterým se až příčí představa, že by objímali své malé já nebo si jakkoli přiznávali, že tato část v nich skutečně je. Ti, kteří jsou tomu více naklonění, by měli číst dál. Vnitřní dítě každého z nás má určitý věk, který je zásadní pro náš funkční vztah s ním. Jak ale zjistit kolik má naše malé já let?

Zamyslete se, kdy jste přestali cítit stabilní lásku od rodiny nebo kdy jste se cítili osamělí. Většinou to bývá mezi 5 – 9 rokem dítěte. Každé vnitřní dítě potřebuje svého dospělého, který by se o něj s láskou a péčí staral. Milující dospělý v nás by měl jít ruku v ruce s naším malým já a měly by tvořit soudržnou dvojici, kdy dospělý poslouchá potřeby svého dítěte a současně je uspokojuje, nehledě na to, že by měl být oporou, bezpečím a tím druhým hlasem, který překonává strachy a nejistoty, se kterými se naše dítě potýká. Realita je ovšem taková, že málokdo mí krásný a soucitný vztah mezi vnitřním dítětem a dospělým, a právě tato odloučenost je výživnou půdou pro ego.

Ego cítí, že v nás není vše úplně v souladu a přiživuje se na bolavých emocích vnitřního dítěte. Místo láskyplného dospělého, který by dítěti život ulehčoval, ho ego učí trpět různými závislostmi ( na druhých, na drogách, na sportu, na práci, na pochvale), srovnáváním druhými, pocitem méněcennosti, pokud nebude nejlepší ve všem a hlavně mu nedodává trvale dostatek lásky, naopak ho učí si lásku zasloužit a podporuje v něm mýtus, že není milováno bezpodmínečně.

Jediná možnost, jak se vymanit z vlivů ega, je začít hledat cestičku ke svému malému chlapečkovi nebo malé holčičce uvnitř nás. Přiznat si jejich existenci a vědomě se soustředit na to, jak se cítí a co mu/jí chybí. Každé naše ublížené jednání vždy pochází z nestabilního vztahu vnitřní dítě versus dospělý, dokud tento vztah nevyléčíme, bude ego jediným vůdcem uvnitř nás.

Cvičení ke spojení se s vnitřním dítětem

Lehněte si pohodlně, nadechněte se zhluboka a s výdechem dávejte průchod všem nelaskavým pocitům vůči sobě. Představte si louku, krásnou a plnou zeleně a uprostřed ní je cestička. Vydejte se po ní a na konci uvidíte vaše malé já, kolik je mu? 6? 7? nebo klidně malé miminko či puberťák? Sedí schoulené a uplakané, je osamělé a nikdo se nezajímá o jeho pocity. Představte si teď cizí dítě, které pláče a je vyděšené. Jak byste se k němu zachovali? Podali byste mu pomocnou ruku a soucitně ho objali nebo byste jej nechali napospas v bolesti jako své vlastní vnitřní dítě?  Uvědomte si, že tam hluboko uvnitř vás je malý človíček, který vás a vaši náruč potřebuje víc než si myslíte. Dejte mu zpět to, co vám chybělo v dětství, pozornost, zájem, péči, komplimenty, parťáka, jistotu..

Na závěr až prožijete intimní okamžik ve formě nadpozemsky příjemného spojení vás dvou, se obejměte si reálně, pohlaďte se po rukou a klidně se i polibte. Projevujte si všechny krásné emoce, které čekáte, že vám budou projevovat druzí. Když začnete u sebe a svých vnitřních dětí, ego odplave a uvnitř vás nastane harmonie.

2018-03-02T15:41:21+00:00